Upozornění pro všechny návštěvníky! Na stránkách se budou objevovat články s homosexuální tématikou!
Koho to znechucuje, ať okamžitě opustí tyto stránky!

XXI. kapitola ML

24. prosince 2012 v 12:26 | Minde |  > Moonlight
XXI. kapitola


Poslední týden jsem si docela mákla a přiznám se, ještě včera jsem dopisovala poslední řádky některých povídek xD Takže snad nepřijdou nazmar a všechny si užijete xD




Light je malé tornádo, ale stejně ho mám ráda xD Věnováno: Luczaidě, Myšce, Sungie, Nade, katce, Karin, barbor, alexis, Terry, Zuzu, *DiDi* a dase. Děkuju vám a podporu :)


(Jared)

Okamžitě k nám přiběhli záchranáři. Převzali si Lighta a mně pomohli k sanitce. Lapal jsem po vzduchu a myslel jsem, že si vykašlu plíce, jak mě ten kouř pořád škrábal v krku. Přesto jsem se snažil zahlédnout Lighta, zjistit, co mu je, jestli je v pořádku. Chtěl jsem ho mít u sebe, sevřít ho a vynadat mu do blbečků, co zase prováděl.
"Pane, lehněte si, vyšetříme vás," zatlačil mě nějaký záchranář na nosítka, jen jsem zakroutil hlavou a chtěl něco říct, místo toho jsem se ale jen znovu rozkašlal.
"Nemluvte, všechno bude v pořádku."
"L-Light?" zachraptěl jsem a zadíval se na něj.
"Ten chlapec? Hodně se nadýchal kouře, má pár popálenin, ale bude v pořádku," usmál se. Ulevilo se mi, nebylo to ideální, ale hlavní bylo, že to není vážné. Zbláznil bych se. První skoro znásilnění, teď skoro uhoření, děsil jsem se, co by to mohlo být příště. Byl jsem rozhodnutý už toho černovlasého raracha nespustit z očí.

Přivřel jsem oči a začal uklidňovat zrychlený dech, ne však na dlouho. Cukl jsem sebou, když jsem uslyšel známý výkřik. I přes všechny protesty ze strany záchranářů jsem se zvedl a začal se proplétat oním směrem k hloučku, uprostřed kterého se krčil Light. Vyděšeně sledoval lidi okolo sebe, sekal po nich nehty a občas zavrčel nebo zkusil někoho kousnout. Připomínal vyděšené zvířátko.
"S dovolením," prosmýkl jsem se okolo záchranářů a přiblížil se k němu. Vyděšeně ke mně přetočil pohled. Neváhal jsem a stáhl si ho do náruče. Tiše zakňučel bolestí, ale natiskl se ke mně.
"Broučku, ti páni tě ošetří, dobře? Musíš být chvilku hodný, nebude to dlouho bolet," zašeptal jsem a prsty mu lehce pročechrával vlasy. Jen se třásl a tiskl se ke mně a občas se rozkašlal. Zadíval jsem se na jednoho doktora a lehce přikývl. Pomalu jsem Lighta položil i přes všechny jeho protesty, ale nepřestal jsem na něj mluvit a stále jsem ho držel za ruku. Sledoval mě, kousal se do rtu, občas mu z oka stekla nějaká slzička nebo tiše zakňoural, ale držel a nechal se ošetřit.

"Vezmeme ho do nemocnice."
"Je to nutné?" zadíval jsem se na doktora. Věděl jsem, že beze mě Light nikam nepůjde a jestli ano, bude se bát, nebude spolupracovat. Být sám v neznámém prostředí… věděl jsem, že bude vyděšený.
"Bylo by to možná lepší… na pozorování." Nadechl jsem se. Věděl jsem, že riskuju, ale už takhle byl Light vystresovaný a dělat mu ještě větší šoky… to jsem nechtěl.
"Kdyby se cokoliv dělo nebo se mi nezdála jen nějaká maličkost, dovezu ho." Moc sdílně se na mě nedíval, ale když přetočil pohled k Lightovi, přikývl.
"Nesete za něj ale plnou zodpovědnost."
"S tím počítám," přikývl jsem a zadíval se na černovláska, který se ke mně znovu přitiskl, jakmile ho ošetřili. Lehce jsem ho líbl do vlasů a zadíval se na dům. Už se z něj jen kouřilo. Sice to nevypadalo, že by vyhořel celý, možná tak dvě místnosti, ale stejně bylo nereálné, abychom tam zůstali.

Povzdechl jsem si. Zvažoval jsem možnosti, jestli je lepší jet do hotelu nebo k našim. Nechtělo se mi tam, ale nejspíš to bohužel byla lepší možnost než hotel. Tam jsem měl aspoň nějaké věci a Light to tam znal.
Ještě chvilku jsem ho objímal, než jsem ho opatrně podebral a posadil do auta. Prohodil jsem pár slov s náčelníkem hasičů, prý vyhořela kuchyň a část obýváku, jen jsem přikývl. Nadšený jsem nebyl, zase všechno rekonstruovat, ale důležité pro mě bylo jedno, že je Light v pořádku.
Poděkoval jsem za spolupráci a rozjel se k našim. Nechtěl jsem, aby tu byl černovlásek déle, než to bylo nutné. O oplétačky s domem jsem se mohl postarat později.

Cestou jsem mlčel, jen jsem občas mrkl po Lightovi, který se choulil na sedadle a měl zavřené oči. Netušil jsem, co se mu teď honí hlavou, jestli pořád myslí na to, jak jsem na něj zvýšil hlas, nebo co se vlastně dělo.
Zaparkoval jsem před domem a vzal Lighta do náruče. Okamžitě mi omotal ručky okolo krku a natiskl se. Pousmál jsem se a rozešel se dovnitř, do svého pokoje. Nijak jsem se nerozhlížel, kdo je a kdo není doma, nezajímalo mě to. Svůj pokoj jsem tady měl pořád, a jestli tu jsem nebo ne, to mohlo být každému ukradené.

Nohou jsem za sebou zavřel dveře a položil Lighta do postele. Otevřel oči a zadíval se na mě. Pousmál jsem se, donesl jsem z koupelny mísu s vodou a začal ho aspoň trochu umývat od sazí. Dát ho pod sprchu jsem si teď ještě netroufal, když měl čerstvě obvázané rány, ale smít tu největší špínu to chtělo.
"Spinkej," pousmál jsem se, když jsem ho umyl a sám si zamířil dát do koupelny sprchu. Spěšně jsem se opláchl a vrátil se za ním.
"Promiň… já nechtěl," špitnul. Zasekl jsem se a sedl k němu.
"Co jsi nechtěl?"
"Chtěl… jsem ti uvařit večeři," špitnul. Nadzvedl jsem obočí.
"Večeři?"
"Párky," šeptl. Pousmál jsem se, to bylo asi to jediné, co jsem ho zatím naučil udělat, ale nikdy jsem ho to nenechal dělat samotného.
"A co se stalo," přitáhl jsem si ho k sobě a lehl vedle něj.
"Bylo to horké, tak jsem tam dal utěrku."
"Takže začala hořet?" Jen lehce přikývl. Povzdechl jsem si a políbil ho na spánek. "To nevadí, hlavně, že jsi v pořádku… Proč jsi vlastně neutekl."
"Chtěl jsem se, aby to přestalo… a pak jsem se bál."
"Blázínku," zašeptal jsem. "Víš, nepřežil bych, kdyby se ti něco stalo, moc mi na tobě záleží," pohladil jsem ho palcem po tváři. Jen mě sledoval těma svýma velkýma očima, které jsem tolik miloval. "Odpočívej, dobře? Dnes toho musíš mít dost." Lehce přikývl a jen mi položil hlavu na rameno. Klidně jsem se na něj zadíval a lehce mu prsty přejížděl po zádech. Potěšilo mě, že pro mě chtěl uvařit, ale pořád jsem musel mít na paměti, že ne všechno ještě dostatečně chápe, ne všemu rozumí a neví, co je nebezpečné. Musel jsem ho hlídat, nechtěl jsem, aby se mu cokoliv stalo. Skoro jsem o něho přišel a ten pocit, který jsem cítil, byl tím nejhorším, co jsem kdy cítil.

(Light)

Ležel jsem a vnímal, jak mi Jared pomalu přejíždí prsty po zádech. Měl jsem rád jeho blízkost, krásně voněl, cítil jsem se u něj… v bezpečí. Občas mi to připomnělo nějaký film, co jsem viděl v televizi, ale spíš tam byl vždycky nějaký pán s paní. Jednou jsem se na to Jareda ptal, říkal, že je to normální, tak to má být, ale existují někteří, co mají rádi stejné pohlaví a občas se to jiným lidem nelíbí. Mně to nevadilo, prostě jsem chtěl být s Jaredem a bylo mi jedno, že se na nás ostatní dívají divně. Věděl jsem, že Jared mě jen tak neopustí, nikdy se na mě nezlobil dlouho. Ani za tu nehodu s večeří mi nevynadal.
Jen jsem se zamyslel. V těch filmech bývaly věci, kterým jsem nerozuměl, a bavilo mě pak poslouchat Jareda, který mi je vysvětloval. Občas u toho vypadal vtipně, když nevěděl, co na to má říct, jak to vysvětlit. A jak u toho mával rukama, bylo zábavné ho pozorovat.

"Jarede?" špitnul jsem a zadíval se na něj. Pousmál se na mě, ale s pohyby na mých zádech nepřestal.
"Copak, broučku."
"Co znamená… miluju tě," zamrkal jsem zvědavě. Často to říkali lidé ve filmech, na které jsem se díval. Vždycky po tom následovala nějaká pusa nebo u toho brečeli a já nevěděl, jestli to znamená, že je to hezké a tak moc se jim to líbí, že musí plakat nebo je to naopak a není to hezká věta. Jared jen lehce nadzvedl obočí a sledoval mě.
"Je to… pocit, stejně jako radost nebo smutek, stejně jako když se ti něco líbí. Tohle znamená… že máš někoho rád, že ti na něm záleží… rád s ním trávíš čas a nemůžeš se dočkat chvil, kdy budeš zase s ním… kdy si s ním zase budeš povídat. Budeš se ho dotýkat. Máš s ním příjemný pocit, mravenčení v břiše, máš pocit, že s ním překonáš úplně všechno… v tom člověku najdeš oporu, ochranu a lásku. Jsou to vzácná slova," šeptl a lehce mi odrhnul vlasy z čela. Zamyslel jsem se a lehce přikývl. Výraz, který měl Jared ve tváři, byl zvláštní, ale mě připadalo, že ta věta ´miluju tě´ je moc hezká.

V příští kapitole:
"Dneska žádné problémy?"
"…spíš hodně… zamlklý. Nechala jsem ho koukat na televizi a pak šel spát."
"Čekal jsem na tebe…"
"Jarede, prosím… já chci… s tebou…"
"Ale já myslel, že se to dělá jinak…"
 

15 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Clowers Clowers | 24. prosince 2012 v 12:43 | Reagovat

Děkuji za nádherný dárek ;)pěkná kapitola

2 scify scify | Web | 24. prosince 2012 v 12:44 | Reagovat

že miluji tě, ale nádherná kapitolka a já už nvím co psát do háje, pač se všude opakuji xD xD a to mě sere, ale tak ty víš že nejsem moc originální člověk, takže to toleruješ xD

3 Sungie Sungie | 24. prosince 2012 v 13:11 | Reagovat

Dneska by sis zasloužila, aby na tebe všichni pěli ódy :-D

4 Myška Myška | 24. prosince 2012 v 14:16 | Reagovat

Úžasný! Co jiného mám asi tak psát. :D

5 Kik Kik | Web | 24. prosince 2012 v 17:20 | Reagovat

Milé, ale variť večeru to by ma nenapadlo som myslela že to bola sabotáž a kde je ten psík, čo mal Jared na začiatku?

6 Karin Karin | 25. prosince 2012 v 11:46 | Reagovat

Také jsem si myslela že to udělal ne někdo ,ale Jareduv brácha. ;-)

7 barbor barbor | 25. prosince 2012 v 17:39 | Reagovat

light je rozkošný a úžasný. zbožňujem ho :) som rada, že je s jaredom, lebo on je na neho veľmi veľmi dobrý

8 Terry Terry | 25. prosince 2012 v 21:10 | Reagovat

Copak se asi stane v přístí kapitole? Ukázka je teda velmi zajímavá :D

9 *DiDi* *DiDi* | Web | 26. prosince 2012 v 15:24 | Reagovat

Krásna kapitola :-D Kde je vlastne Connie ? Som rada ,že sú obaja v poriadku :D To  mi ďakujeme tebe ,za takú úžasnú poviedku ;-) Teším sa ako to bude pokračovať :D

10 katka katka | 27. prosince 2012 v 17:04 | Reagovat

ještě že to tak dopadlo ale budu ráda až budou bydlet jinde :-)

11 Nade Nade | Web | 29. prosince 2012 v 11:47 | Reagovat

Light rozhodně není hloupý a rychle se učí. Dokonce má i smysl pro humor. :-) Nehoda v kuchyni se stává i zkušenějším lidem, naštěstí vyvázli celkem v pořádku.
Díky, těším se na pokračování.

12 Fanynka12 Fanynka12 | 1. ledna 2013 v 14:47 | Reagovat

Jsem zvědavá, jak se to bude vyvíjet dál :-) Ještěže se Lightovi nic nestalo :-) Moc se těšim na další kapitolku :-)

13 dasa dasa | 7. ledna 2013 v 21:53 | Reagovat

:-) aka gazdnika chcel byt, ale tak hlavne ze sa mu nic take nestalo

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama