Upozornění pro všechny návštěvníky! Na stránkách se budou objevovat články s homosexuální tématikou!
Koho to znechucuje, ať okamžitě opustí tyto stránky!

VII. kapitola TaŽ

19. dubna 2010 v 20:31 | Minde |  > Tančím, abych žil
VII. kapitola

Tak zatím jsem to nechala otevřené...

Téma, kdo bude Chrise zkoušet, ještě necháme uležet, ještě chvilku si počkáte na to, koho bude Chris chtít jako ´zkoušejícího´... jsme teprve na začátku týdne, no ne? :D
Příběh je krátký a vypráví Mickey. Příště to bude Zachary, ae jak sem to tak počítala, tak to vyjde až do desáte kapitoly O:-)

   Zaklepal jsem a po vyzvání jsem vešel. Srdce jsem měl až v krku, přesto jsem se zdviženou hlavou přišel až před svého ´zaměstnavatele´.
   "Jsem rád, že jsi přišel tak brzo, Chrisi, posaď se," usmál se Cohen a ukázal na křeslo před jeho stolem.
   "Chtěl jsem se tě zeptat na pár věcí. Tvůj otec…" odmlčel se. "Jeho slovům jsem moc nevěřil, nepřipadal mi jako někdo, komu bych měl věřit. Takže, jak to máš se školou?" Ta otázka mě překvapila.
   "No… chodil jsem na střední školu, dokud mi ji otec nepřestal platit a neoznámil mi, že už tam chodit nebudu," pokrčil jsem rameny. Nevěděl jsem, co k tomu jinýho říct. "Byl jsem tam asi dva týdny v září a pak už ne." Cohen přikývl a zkoumavě se na mě zadíval.
   "Hmm… chci, abys alespoň střední dodělal. Takže… bude ti vyhovovat Willson college?" zeptal se a přistrčil ke mně nějaké prospekty. Vytřeštil jsem na ně oči. Byla to nejlepší střední škola v téhle oblasti Londýna a byla zatraceně drahá. Chodila tam většinou smetánka, neuměl jsem si představit, že bych tam chodil i já.
   "Takže jsme domluveni. Začneš tam od zítřka. Doufám, že se všechno zameškané doučíš," podíval se na mě skrz brýle. Němě jsem přikývl, stále jsem tomu nemohl uvěřit.
   "Dobře. Tím se dostáváme k práci zde," strnul jsem a čekal, co bude následovat. "Doufám, že už tě chlapci seznámili s pravidly," počkal až přikývnu, teprve pak pokračoval. "Dnes je úterý, byl bych rád, kdybys byl ochoten do neděle stihnout ´zkoušku´ s některým z chlapců." Polkl jsem, na tohle jsem připravený nebyl. Přesto jsem rezignovaně přikývl. Věděl jsem, že se tomu nevyhnu a asi čím dřív to budu mít za sebou, tím líp.
   "Dobře. Protože budeš chodit do školy, budeš mít zákazníky jen v pátek večer a o víkendu, dobře? A neboj se, víc než jeden za den to nebude, pro tebe," usmál se na mě povzbudivě. Moc mi to ale nepomohlo. Seděl jsem tam jako zmoklá slepice a nevěděl jsem, co mám dělat nebo říkat.
   "Není to tady tak strašné, jak se na první pohled zdá, Chrisi," přešel Cohen stůl a položil mi ruku na rameno. "Myslím, že horší než bys to měl u otce to tady rozhodně nebude.
   Jinak… dnes jde trojka do klubu. Můžeš jít s nimi, ale nemusíš. Tento týden máš ještě volnější, ale příští už na to najedeš, dobře?" přikývl jsem a vstal k odchodu.
   Když jsem za sebou zavřel dveře, hluboce jsem si povzdechl a vydal jsem se zpět do pokojů.
   "A hele, ty seš ten novej?" ozval se za mnou hlas. Otočil jsem se. O stěnu se opíral hezký hnědovlásek a prohlížel si mě odshora dolů.
   "Jsem Philip, dvojka," napřáhl ke mně ruku.
   "Christoper," zamumlal jsem a ruku přijal.
   "Moc hezká tvářička, budeš žádanej," ušklíbl se a stále mě rentgenoval pohledem.
   "Už musím jít," zamumlal jsem a otočil jsem se k odchodu. Philipova ruka mě ale zadržela.
   "Přece bys mi tak rychle neutekl," zašeptal a přirazil mě ke zdi. "Už tě někdo zkoušel? Vsadím se, že ne. Určitě ti tedy nebude vadit, když si to vezmu na starost, nemám pravdu, Chrisi?" šeptal mi do ucha. Znechuceně jsem se ho pokusil odstrčit.
   "Hej! Nech ho, Philipe! Máš smůlu, zkoušet ho budu já," vytáhl mě ze spárů pohledného hnědovláska Rick a přitiskl mě k sobě.
   "Ty? To to s tebou teda chytne," ušklíbl se.
   "Odprejskni," trhl hlavou Rick. Philip se na mě naposled chtivě podíval a odešel.
   "Eh… díky," zamumlal jsem a odstrčil jsem od sebe Ricka.
   "Není zač. Na Philipa si dávej pozor, je to největší hajzl z domu. On a Victor. Ostatní jsou v pohodě."
   "Dík za varování," kývl jsem.
   "Ehm… to s tím zkoušením jsi myslel vážně?" zeptal jsem se.
   "No zapomeň na to, že by tě zkoušela dvojka! Z některých praktik Philipa nebo Victora je zle i mě," zamračil se na mě a vydal se se mnou do trojky.
   "Takže… zkoušet mě budeš ty?" zamumlal jsem se skloněnou hlavou. Rick se zastavil a podíval se na mě. Nejistě jsem mu pohled opětoval.
   "Chrisi, nemusím to být já. Sám si řekni, koho chceš." S povzdechem jsem se zadíval do země. Nejraději bych, aby to nebyl nikdo. Dobře jsem ale věděl, že to by neprošlo.
   "Já… rozmyslím si to," zamumlal jsem, i když jsem si byl na osmdesát procent jist, jaká bude moje odpověď až na to přijde.
……………………..
   "Chrisi, dnes jdeme do klubu, takže bychom ti možná měli druhý příběh říct už teď," řekl Warren, zatímco se cpal už čtvrtým rohlíkem. Přikývl jsem a umyl ve dřezu hrnek od kakaa.
   "Dnes to budu já, pokud nemáš nic proti," řekl Mickey a zvědavě se na mě podíval. Zakroutil jsem hlavou a posadil jsem se.
   "Můj příběh je kratší. Mě je 24 a v Triplu jsem teprve druhým rokem. Pocházím z bohaté rodiny, která neznala slovo chudoba. Do té doby, dokud otcova továrna nekrachla a tak se nám snížil příjem na čtvrtinu. Zároveň začala mít sestra problémy se zdravím.
   Většina peněz šla na nejrůznější lékařská vyšetření a my se museli uskrovnit. Až po několika měsících objevili Marii nádor na mozku…" odmlčel se.
   "Otec od nás utekl někam za ´mladším masem´, jak to on sám nazval. Nechtěl s námi mít nic společného a s Marií už vůbec ne. Matka musela přestat pracovat, aby se o sestru mohla starat. Trpí totiž velkými bolestmi hlavy a epilepsií.
   Musel jsem odejít ze školy a začít pracovat, abych uživil rodinu, která mi zbyla a snažím se šetřit i bokem, aby mohla jít Marie na operaci. Nejsem si však jistý, jestli tolik stihnu našetřit, než zemře," posmutněl. Clark blondýna objal okolo ramen, aby mu připomněl, že není sám, že má přátele. Najednou mi moje starosti připadaly malicherné v porovnání s tím, co prožíval Mickey. Nevěděl jsem, co říct. Všechny věty, které mě napadaly mi připadaly prázdné.
   "To je mi líto," zašeptal jsem tiše a víc jsem skrčil nohy pod sebe. Mickey se na mě smutně usmál.
   "Hej, kluci, jdeme na oběd do jídelny nebo si to necháme přinést?" zeptal se Warren a vyskočil na nohy.
   "Myslím, že kdybychom Chrise schovávali déle, schytli bychom to," ušklíbl se Zach. "Jdeme do jídelny," zavelel.
   "Tohle jsme ti ještě moc nevysvětlili. Každé tři dny se střídáme buď ve vaření, uklízení ´číslovaných´ pokojů nebo v baru. Ti kdo vaří dělají jen oběd a večeři, na snídani nám jen doplní ledničky a pečivo. Teď vaří jednička, do včerejška jsme to byli mi," vysvětlil mi Rick, když jsme šli směr jídelna.
   Čím blíž jsme byli, tím víc mi dřevěněly nohy. Budou tam další… bude jich tam tolik.
   "Nemusíš se bát, my tě nedáme, jednou patříš k nám a tak to i zůstane," vzal mě Clark okolo ramen. Nejistě jsem se usmál a vešel společně s nimi do jídelny.
   Okamžitě jsem si všiml Philipa, který mě rentgenoval pohledem a v očích se mu blýskalo. Vedle něj seděl kluk s černými vlasy a blond melírem. Vypadal namyšleně, ale byl hezký, stejně jako všichni tady. Zvědavě mě pozorovali a já jejich pohledy cítil všude. Nepříjemně jsem se ošil, neměl jsem rád takovou pozornost.
   "Chrisi, tohle je dvojka - Philip, Victor, Fabian, Ian, Patrick, Markus, Peter a Henry," představil mi muže za stolem. Nevypadali, že by jim bylo víc než dvacet pět, ovšem zdání může klamat. Posledních šest jmenovaných ke mně s přátelským úsměvem přišlo a potřásli mi rukou. Philip se na mě ušklíbl a chtivě našpulil rty. Odtrhl jsem od něj pohled. Úlekem jsem o krok ustoupil, když se přede mnou objevil Victor a podával mi ruku. Nejistě jsem ji přijal. Jasný záblesk v jeho očích jsem nemohl přehlédnout, jen jsem přesně nevěděl, co znamená.
   Ruku mi držel déle než bylo třeba. Pustil ji, až když si Rick odkašlal. Hodil po něm pohledem ´o co ti jde´ a šel si zpět sednout vedle Philipa.
   To už se dveře otevřely a vešli do nich další muži. Zamrkal jsem, jestli nemám vidiny, když jsem spatřil dvojčata.
   "A tohle je jednička. Dvojčata Adam a Andrew dokáží trochu překvapit," uchechtl se Zach. "Jinak tohle je Carl, Bill, Edmund, Felix a George. Julius tu byl ještě minulý měsíc, s pomocí svého přítele se ale vykoupil a odstěhoval se. Škoda, byl to kus," ušklíbl se Zachary a posadil se ke stolu.
   Nejistě jsem přijal další ruce, které mě potěšeně vítaly do Triplu. Sám bych se tu nejraději neviděl. Posadil jsem se mezi Ricka a Clarka a začal pomalu jíst. Vůbec jsem neměl hlad. Doma jsem skoro nejedl a teď jsem hlad neměl. Spíš jsem se chtěl zakopat někam pod zem a už nikdy nevylézt na denní světlo. Stále jsem na sobě cítil něčí pohledy, ovšem když jsem se pořádně rozhlédl, většinou mě hypnotizoval Philip. Vůbec se mi to nelíbilo.
 

33 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Alexia Alexia | 19. dubna 2010 v 20:39 | Reagovat

skvela kapitola :-D

2 Malika Malika | 19. dubna 2010 v 20:54 | Reagovat

tak další kapitolka na světě :-D ještě jednou prosííím ať to na těch osmdesát procent není Rick. Přece nebudeš na Chrise tak zlá :-) prosíííím :-D

3 Niku Niku | 19. dubna 2010 v 21:17 | Reagovat

kapča byla bezvadná, ale ať si vybere někoho jinýho než Ricka...  :-)

4 Drew Drew | 20. dubna 2010 v 6:34 | Reagovat

úžasný, skvělý, dokonalý :-D

5 Sanasami Sanasami | 20. dubna 2010 v 10:00 | Reagovat

Naozaj perfeknéééééééééééééééééééééé  rýchlo ďalšiu kapitolu prosím prosím prosím prosím prosím :-D  :-D  :-D

6 Nade Nade | 20. dubna 2010 v 13:33 | Reagovat

Oh, Bože!. Doufám, že ho na starost nedostane nějaké prase. Už takhle stojí jeho život za hov... :-x Nemůžu se dočkat dalšího dílku. :-D

7 Clowers.K Clowers.K | 20. dubna 2010 v 14:58 | Reagovat

No tak to bylo překvápko, po kapitolce k OK, že jsem ho postřehla až dneska ráno.
Z Philipa, jde divný pocit až nepřijemný, uvidíme copak se s ním stane. Cohen se zachoval jako formát a pouze víkendová "práce" se mi také zamlouvá. Jsem zvědavá jak to bude probíhat na té střední škole. Mickey to neměl a nemá lehké to musím uznat. A začínám se pomalu srovnávat z myšlenkou že zkoušející by mohl být Rick už mi to ani není zak proti mysli. ;-)
Co ještě nebylo řečeno? OOO jak moc se těším na další kapitolu :-P

8 ScAr ScAr | 20. dubna 2010 v 16:18 | Reagovat

Super ... :-) Už se moc těšim na další díl ... :-D  :-)

9 Artemis Artemis | 20. dubna 2010 v 16:39 | Reagovat

super.... tesim na pokracko! :-D

10 Aylen Aylen | 20. dubna 2010 v 16:41 | Reagovat

Nádhera... Těšim se na pokráčko :-)

11 jana jana | E-mail | 20. dubna 2010 v 17:05 | Reagovat

super chudak chris doufam ze to zvladne rychle pkracko :-)

12 Teressa Teressa | 20. dubna 2010 v 18:28 | Reagovat

uzasna kapitola...s timi dvomi budu asi riadne problemy...uz sa neviem dockat pokracovania=) rychlo prosiiiim=) :-)  :-)  :-)

13 Saskya Saskya | 20. dubna 2010 v 18:33 | Reagovat

škola, Philiph.. jaj, :D to som nám to pekne vyvíja.
pekná kapitola :)

14 TeressV:) TeressV:) | 20. dubna 2010 v 18:34 | Reagovat

Mě ta povídka tak nadchtla *usmívá se jak měsíček na hnoji*:p Ten Philip a Victor- WOW miluju záporňáky:) já už chci další díííl..:D ok ok klidním se, nebo tu rozmlátím klávesnici;-)

15 Lucy Lucy | 20. dubna 2010 v 19:25 | Reagovat

skvělá kapitola,pořád jsem se nějak smala :D :D :D prostě nejlepší :D ;-)  :-)

16 fanynka12 fanynka12 | 21. dubna 2010 v 19:10 | Reagovat

velmi pekna kapitolka :-)  sem zvedava koho si nakonec chris vybere ale at to neni Rick prosim.jinak ja se menuje  Philip  príjmením?

17 Minde Minde | 21. dubna 2010 v 21:17 | Reagovat

[16]: pokud uvažuješ nad tím, že Philip je Cohenův syn, musím tě zklamat:-D

18 Nikulka Nikulka | 22. dubna 2010 v 19:43 | Reagovat

nevím proč to čtu až teď :-D ale supr :-D normálně se těším na tu zkoušku..sakra co se to ze mě stává :-D asi mám rozdvojenou osobnost :-D

19 Minde Minde | 22. dubna 2010 v 20:57 | Reagovat

[18]: O_O O_O O_O TY se těším na ZKOUŠKU? O_O Já něvěřím svým očím! Nikuš, já mám na tebe špatný vliv :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama